Pamír na kole

Možnosti dopravy

• letecky

Možnosti stravování

• polopenze

Popis

Cyklistický přejezd Pamíru patří kvůli odlehlosti regionu, obtížné logistice a náročnému terénu i klimatu mezi unikátní cyklistické výpravy. S doprovodným džípem, kuchařem a po trase, kterou jsme pro vás připravili, si však můžete tento excelentní zážitek dopřát i vy.

Putování zahájíme v Oši  – jednom z nejrušnějších a nejstarších měst celé Střední Asie ležícím na Hedvábné stezce. Odtud budeme postupně stoupat až do Sary-taš – poslední osady před kyrgyzsko-tádžickou hranicí. Pohled na jednolitý hřeben Pamíru s dominantním Pikem Lenina (7134 m) v nás vzbudí respekt a očekávání toho, co se skrývá za zdánlivě nepropustnou horskou hradbou.

Přes nejnepřívětivější bezcelní zónu světa přejedeme kyrgyzsko-tádžickou hranici, překonáme dvě čtyřtisícová sedla a spustíme se k jezeru Karakul. Zde odbočíme z Pamírského traktu a srdcem největšího středoasijského národního parku NP Pamír  překonáme údolím Bartangu pamírský hřeben. NP Pamír je opravdu pozoruhodné místo – zahrnuje 40 šestitisícových vrcholů, několik ledovců a jezer. Díky jeho odlehlosti a řídkému osídlení disponuje vzácnou biodiverzitou – nalezneme zde 100 druhů endemických rostlin a 160 různých druhů ptáků. Z kola budeme pozorovat stopy vzácných kopytníků, při troše štěstí nám cestu zkříží ovce Marko Polo a za šera budeme pátrat v krajině, zda neuvidíme lesknoucí se oči sněžného leoparda.

Údolí Bartangu opustíme v městečku Rušon. Ačkoliv ospalá, několik stovek obyvatel čítající osada není žádným velkým centrem, na nás bude po týdnu stráveném v divočině Bartangu působit až příliš živě. Z Rušonu poputujeme následující dva dny po proudu hraniční řeky Pjandž. Na druhém břehu tohoto divokého a přehradami nespoutaného toku zahlédneme izolované, téměř středověké afgánské vesnice. Někde se řeka natolik zúží a zařízne hluboko do kaňonu, že můžeme rozeznat muže na oslících a ženy okopávající políčka. Připomíná to pohled do minulosti. I na našem břehu však budeme mít místy husí kůži, neboť silnice je v některých úsecích široká sotva tři metry. Když konečně dorazíme do poslední osady na naší cestě – Kalaikumu, pocítíme opojení z našeho výjimečného zážitku. Odtud se džípy dopravíme do Dušanbe, nakoupíme poslední dárky a letecky se vrátíme domů.

Poplatek za přepravu kola letadlem u společnosti Turkish Airlines – 2× 180 EUR, platí se na letišti při odbavení zavazadel, ideálně platební kartou. Přeprava kola na vnitrostátním letu Biškek–Oš, případně přejezdu Andižan–Oš, je zahrnuta v ceně zájezdu.

Pro tento zájezd využíváme leteckou společnost Turkish Airlines. Kolo můžeme zabalit do kartonové krabice, kterou budeme mít k dispozici i pro zpáteční cestu (je nutné ji „zplacatět“).

V oblastech, ve kterých se budeme pohybovat, turistická infrastruktura velmi pokulhává. Je potřeba se na to dopředu, zejména psychicky, připravit. Ubytováni budeme buď ve vlastních stanech (v případě příznivého počasí) nebo v tzv. homestay (tedy u místních obyvatel doma). A to zkrátka proto, že jiné možnosti neexistují. Vždy se budeme snažit přihlížet zejména k aktuálnímu počasí a kapacitním možnostem. Místní obyvatelé jsou velmi přívětiví a v každé vesničce se najde rodina, která nás bude chtít ubytovat. Někdy je však lepší, zejména z hygienických důvodů (možnosti umytí), spát až za vesnicí ve stanech na volném tábořišti poblíž řeky nebo potoka. V ideálním případě počítáme se 7 noclehy pod stanem, zbytek v rodinách.

V ceně je zahrnuta polopenze, buď připravovaná místním kuchařem při kempování v horách, nebo se jedná o jídlo připravované přímo v rodinných ubytovnách. Budeme se pohybovat ve velmi chudých oblastech, a proto je potřeba počítat s nižším výběrem, zejména čerstvých potravin  – chybí mléčné výrobky, uzeniny, čerstvá zelenina a ovoce. 

Celkem na kole ujedeme přibližně 800 km a nastoupáme cca 10 000 m; z hlediska povrchu se jedná především o terén, místy velmi těžký (kamenité cesty, brody, prudké sjezdy i výjezdy); celkově vyšší náročnost je také dána velmi omezenou možností popovážení nebo zkracování denních etap, nadmořskou výškou mezi 3000–4000 m a velmi proměnlivým počasím.

Na tento zájezd doporučujeme jednoznačně pouze horské kolo a dobře využijete i celoodpružené.

V horách lze očekávat proměnlivé počasí s možností slunce, deště, silného větru, ve vysokých polohách především v první části zájezdu i sněžení. Vzhledem k táboření ve výškách kolem 4000 m očekávejte velmi chladné noci (+0 až –10 °C). V druhé části zájezdu po překonání hlavního Pamírského hřebenu teploty výrazně stoupnou a poslední dva dny cyklistiky mohou přes den dosahovat až ke 35°C.

9–16 účastníků

Zájezd vznikal v červnu 2015, kdy Katka a Jarda Lhotovi společně s Pavlem Janečkem a Tomášem Slívou podnikli průzkumnou výpravu z Dušanbe až do Oše. Pro přátele a přátele přátel psali blog, který si můžete přečíst zde.

Informační schůzka se bude konat asi dva týdny před odjezdem. Zodpovíme na ní vaše dotazy, poradíme, jak si na zájezd dobře zabalit, a připomeneme, na co nezapomenout. Pokud se schůzky nezúčastníte, nevadí – veškeré důležité informace obsahují i podrobné pokyny, které obdržíte e-mailem asi měsíc před odjezdem.

Připravili jsme pro vás krátký instruktážní film, jak nejlépe zabalit kolo do letadla. Prohlédnout si ho můžete zde.

Program zájezdu

Letecky Praha-Biškek–Oš (Kyrgyzstán) nebo Andižan (Ubezkistán): odpolední přílet, sestavení kol a odpočinek po cestě; fakultativně prohlídka Oše–3000 let starého obchodního sídla, ležícího v jihovýchodním cípu Ferganské kotliny na Hedvábné stezce: největší středoasijský bazar Jayma, důležité poutní místo muslimů hora Šalomounův Trůn , na níž údajně spočinul sám prorok Muhammad a jehož povzdech nad krásou okolní krajiny („Oššš…") dal městu název.

Na kole po legendárním Pamírském traktu postaveném sovětskými inženýry ve 30. letech minulého století;  z úrodné nížiny řeky Taldyk (960 m) pozvolným stoupáním přes sedlo Čyrčik (2408 m) do městečka Gulča (1570 m) (85 km/ ↑ 1500 m/ asfalt); dále divukrásnou A­lajskou dolinou proře­závající červené pískovcové kaňony pokračujeme v aklimatizaci, nocleh ve výšce 2500 m (66 km/ ↑ 1000 m/ asfalt); přes sedla Taldyk (3590 m) a 40 let Kyrgyzstánu (3545 m) se přehoupneme do osady Sary-taš (40 km/ ↑ 1230 m/ asfalt).

Volný aklimatizační den v oblasti Sary-taš (3173 m) – poslední výspa civilizace na cestě do Číny (čínská hranice je pouhých 70 km na východ) nebo do Tádžikistánu; výh­led na panorama Pamíru s dominantním Pikem Lenina (7134 m); cyklistický výlet po okolí nebo fakultativně autem do horolezecké základny na úpatí druhé nejvyšší hory Pamíru a odtud pěší výlet.

Vzhůru na jih po nejvýše položené kyrgyzské silnici přes neprostupnou hradbu Pamíru; zpočátku silnice stoupá volně, po pár kilometrech se asfalt mění v rozbitý beton a za kyrgyzskou celnicí v červený prach; nejvyšší bod na trase sedlo Kyzyl-Art (4280 m); překročení jednoho z nejvýše položených hraničních přechodů světa; přejezd do Tád­žikistánu a do autonomní oblasti Horský Badachšán; nocleh ve výšce 4000 m(57 km/ ↑ 1150 m/ šotolina, hlína, asfalt); přes sedlo Jobulak (4264 m) se spustíme k jezeru Karakul (3944 m) – nejvýše položenému meteoritickému jezeru na světě (44 km/ ↑ 350 m/ rozbitý asfalt, šotolina s roletou).

První část cyklistiky v NP Pamír : unikátní „černé" jezero Karakul vzni­klé dopadem meteoritu před miliony let; opuštíme Pamírský trakt a vjíždíme do srdce národního parku pastviny se stády jaků a polodivokých koní (69 km/ ↑ 400 m/ asfalt, hlína, terén); proti proudu řeky Kokuibel po polopouštních náhorních pláních Pamíru; sedlo Kok Jar (3 808 m) a prudký sjezd do izolovaného ú­dolí Bartangu (54 km/ ↑ 450 m/ těžký terén, kameny, brody); po proudu řeky Bartang do pohádkové vesničky Savnob usazené na hraně kaňonu burácející řeky pod Fedčenkovým le­dovcem a zaledněným Štítem nezávislosti (6940 m) (­45 km/ ↑ 530 m/ těžký terén, kameny, brody).

Druhá část v NP Pamír : pokračujeme podél řeky Bartang; projiždíme unikátní horské vesničky Barchadif, Bartang, Basid a Bardara, jejichž milí, etnicky rozmanití obyvatelé hovoří téměř zaniklou formou pamírštiny a vyznávají místní specifickou formu islámu–šíitský směr ismáilíja (50 km/ ↑ 550 m/ těžký terén, kameny, brody); údolí se pomalu rozevírá a mezi stále častějšími políčky dojíždíme do živé osady Rušon, v níž se opětovně napojíme na Pamírský trakt (89 km/ ↑ 700 m/ terén).

Závěrečné dva dny náročné cyklistiky po Pa­mírském traktu, jež je v těchto místech stále nezpevněný; cesta vede po proudu hraniční řeky Pjandž hlubokým kaňonem; výhledy přes řeku na izolované vesničky sousedních afgánských Paštunů; nocleh na soutoku řek Vanč a Pjandž (87 km/ ↑ 850 m/ šotolina, prašná cesta); přibývá osad, živých městeček a tržišť s lákavě vonícím šašlikem a v prachu kaňonu řeky Pjandž ukrajujeme poslední cyklistické kilometry; dojezd do Kalaikumu, zabalení kol, závěrečná večeře v horách (88 km/ ↑ 1100 m/ šotolina, prašná cesta).

Celodenní přejezd do hlavního města Tádžikistánu Dušanbe a brzký ranní let do Prahy.