Napříč Pamírem z Tádžikistánu do Kyrgyzstánu

Možnosti dopravy

• letecky

Možnosti stravování

• polopenze

Popis

Pamír je třetím nejvyšším světovým pohořím a díky své centrální poloze vůči ostatním asijským velehorám je právem nazýván střechou světa. Jeho popularitu zastiňuje jižněji položený Himálaj, právě proto ale láká zejména cestovatele, kteří chtějí objevit něco nového. Jeho rozlehlé prostory zpřístupňuje unikátní horská silnice, tzv. Pamírský trakt, který propojuje odlehlý východ Tádžikistánu s jižním Kyrgyzstánem a otevírá širokou náruč velehor nejen horolezcům, ale i běžným cestovatelům, kteří jsou ochotni snášet trochu nepohodlí.

Po příletu do tádžické metropole Dušanbe strávíme tři úvodní dny v mimořádně malebných Fanských horách, které jsou součástí mnohasetkilome­trového pásma Pamíroalaje. U nádherné soustavy jezer mezi horskými pastvinami, elegantními vápencovými štíty a ledovcovými stěnami se zde dobře zaklimatizujeme na vysoké nadmořské výšky pamírské trasy. Ta nás během desíti dnů provede srdcem Pamíru – krásně zbarvenými kaňony mohutných řek, vyprahlými náhorními planinami, kolem rozlehlých jezer i přes vysokohorská  sedla včetně nejvyššího Ak-bajtal (4655 m) – až do Kyrgyzstánu, kde se ocitneme tváří v tvář sedmitisícovému Piku Lenina. Poté se přehoupneme přes východní pásma Pamíroalaje do Oše, města s tisíciletou historií, kde naše putování ukončíme. Cestou se budeme věnovat pěším výletům v horách i prohlídkám pamětihodností na této větvi dávné Hedvábné stezky. Projedeme také pověstným Vachánským údolím podél hraniční řeky Pjanž, který byl teprve nedávno zpřístupněn cizincům a nabídne nám výhledy na sedmitisícovky afghánského Hindúkuše. Několik náročnějších pěších túr bude možné alternovat nenáročným programem.

Cestovatelsky náročná je pamírská část trasy – viz výše. Z pěšího programu je náročnější pouze dvoudenní přechod sedla ve Fanských horách a jednodenní túra pod Pik Engels na Pamíru. Jde o pohyb po standardních horských stezkách bez technicky náročných úseků. Ve Fankách nesou zavazadla oslíci. K Piku Engels se jde na lehko tam a zpět stejnou cestou, záleží na vaší fyzické kondici jak daleko půjdete.

8–14 účastníků.

Informační schůzka se bude konat asi dva týdny před odjezdem. Zodpovíme na ní vaše dotazy, poradíme, jak si na zájezd dobře zabalit, a připomeneme, na co nezapomenout. Pokud se schůzky nezúčastníte, nevadí – veškeré důležité informace obsahují i podrobné pokyny, které obdržíte e-mailem asi měsíc před odjezdem.

Standardní ubytování očekávejte v Dušanbe a v Oši  hotel** 2–3× (dle letecké přepravy) a také 1× chatky v Artuči ve Fanských horách jsou evropské úrovně s postelemi, sprchou a WC.  Dvě noci při přechodu sedla ve Fankách přespíme v zapůjčených stanech (je třeba mít vlastní karimatku a spacák). V oblasti Pamíru se připravte po 11 nocí na velmi skromné ubytování, jiná turistická infrastruktura zde neexistuje. Budeme nocovat v tzv. homestay (tedy u místních obyvatel doma), převážně v domcích z nepálené hlíny na kobercích a matracích na zemi, se suchým WC za domem a s mytím v umyvadle vodou z pumpy. Obdobně v kyrgyzském Sary-taši, tentokrát ve stylových jurtách.

Program zájezdu

Letecky Praha – Dušanbe,  pravděpodobně kratší odpočinek v hotelu, přejezd  přes Hissarský hřbet a kaňony řek Jagnob a Zeravšan do Fanských hor, do turistické základny Artuč (2200 m).

Fanské hory – přechod vysokohorského sedla s úžasnými výhledy na pětitisícový centrální masiv (nalehko s dopomocí oslíků po standardní horské stezce; stany, večeře a snídaně budou zajištěny na místě). První den výstup do rozlehlé a mimořádně malebné kotliny Kulikalonských jezer k jezeru Bibidžonat (2900 m), odpočinek a vycházky kolem jezer (10,5 km/ ↑ 750 m/ 5 h). Druhý den přechod Alaudinského sedla (3800 m) k neméně krásným Alaudinským jezerům (2800 m) (8 km/ ↑ 930 m/ ↓ 1020 m/ 5 h).

Krátký sestup do turistické základny k džípům (1,5 km/ ↓ 150 m/ 1 h), sjezd krásnou dolinou k silnici a přejezd do Dušanbe, podvečerní prohlídka centra města.

Přejezd do podhůří Pamíru, do životem kypícího správního centra Kalaikum.

Ranní procházka po probouzejícím se Kalaikum; dále auty po legendárním Pamírském traktu, postaveném sovětskými inženýry ve 30. letech minulého století, monumentálním kaňonem hraniční řeky Pjanž, valící své kalné vody soutěskami pod námi; výhledy přes řeku na izolované vesničky sousedních afghánských domorodců; nocleh v Rušonu na soutoku řek Bartang a Pjandž.

Pěší výlet dolinou řeky Bartang do malebné horské vesničky Džizev, případně dále k jezeru na říčce Džezevdara (12/22 km/ ↑ 500/810 m/ ↓ 500/810 m/ 7 h); návrat k Pamírskému traktu a přejezd do Chorogu (2100 m), hraničního města s botanickou zahradou a bizarní příměsí ruského a perského vlivu.

Koupel v horkých pramenech Garm Čašma, které popsal už Marco Polo; dále do Iškašimu, města rozděleného hraniční řekou na tádžickou a afghánskou část; nejjižnější hranice bývalého ruského a později sovětského impéria; výhledy na sedmitisícový afghánský Hindúkuš; výstup na pevnost Kácha (3. stol. př.n.l.) na skále 500 m nade dnem údolí.

Koupání v horkých pramenech Bibi Fatima, pojmenovaných po Mohamedově dceři; návštěva muzea Mubaraka-i Wakhaního, filosofa, vynálezce a súfíjského mudrce, který zde žil v 19. století; jízda Vachánským údolím dál podél řeky Pjanž do Langaru.

Celodenní pěší výlet směrem k basecampu pod Pik Engels (až do 4000 m, vrchol je v 6510 m) s krásnými výhledy na sedmitisícový Hindúkuš; podle zájmu a možností přenocování ve vypůjčených stanech v basecampu (17 km/ ↑ 1200 m/ ↓ 1200 m/ 10 h).

Auty po Pamírském traktu přes průsmyk Charguš (4344 m) k jezeru Bulun Kol.

Ráno výlet k jezeru Jašilkul, pak již opět auty do Murgabu (3500 m), významného správního střediska autonomní oblasti Horský Badachšán; po cestě zastávka ve vesnici Aličur, návštěva čínského hřbitova Baškumbos; přestože jsme pořád ještě v Tádžikistánu, převažuje zde kyrgyzské osídlení s pasteveckým stylem života.

Nejvyšší úsek Pamírského traktu přes sedlo Ak-bajtal (4655 m); rozpadající se sovětská kasárna a nejvýše položené meteoritické jezero na světě Karakul (3944 m), procházka v okolí jezera; zbytky chátrající železné opony mezi bývalým SSSR a Čínou; přes hraniční sedlo Kyzylart (4280 m) v hlavním pamírském hřebenu přejedeme do Kyrgyzstánu jedním z nejvýše položených hraničních přechodů světa.

Sary-taš (3170 m) – významná křižovatka na cestě do Číny (čínská hranice je pouhých 70 km na východ) nebo do Tádžikistánu; výhled na panorama Pamíru s dominantním  Pikem Lenina (7134 m); pěší výlet od jezera Tulpar Kul k horolezeckému basecampu pod Pikem Lenina a alternativně i dále na „cibulovou mýtinu“ (až 18 km/ ↑ 500 m/ ↓ 500 m/ 8 h).

Dále auty přes sedlo Taldyk (3590 m) odvážně vedenými serpentinami do správního střediska Gulča, prohlídka muzea a tržnice; přes sedlo Čijirčik (2380 m) s nádhernými výhledy a stády pasoucích se koní do města Oš: vycházka na posvátnou Sulejmanovu horu, největší tržiště ve Střední Asii, muzeum.

Letecky zpět do Prahy.